neděle 19. října 2014

Proč se všichni neoblékají tak, jak se jim to opravdu líbí?

Nedávno to zas někdo nepochopil. Ke svému vintage kompletu jsem si vzala rukavičky. Dodávám, že ještě před pár desetiletími by žena bez rukaviček (a bez klobouku) nevyšla na ulici. Kamarád si myslel, že mi je zima na ruce a mám na nich rukavice. Učitel si z nich dělala srandu, jestli mají rukavičky vyšší účel. Vše bylo dobře myšleno. Cítila jsem se ale nepochopená. V 15ti jsem byla punk. Nosila jsem červené síťované rukavice. Známá se mě jednou zeptala, copak to mám s rukou a že mám zajímavý obvaz.
Tím bych se chtěla dostat k faktu, že pokud si člověk oblékne něco netradičního, tak bude z větší části společnosti nepochopen. Buď si lidé budou myslet, že se jedná o kostým - anebo že jste prostě divní. V naší společnosti prochází takový ty známé styly - gothic, barbie, punk, vintage, nějaký art atd. Možná se na ně někdo dívá skrz prsty. Jejich obleček už ale není tak moc absurdní, protože ho lidé viděli už mockrát na někom jiném, nebo něco podobného znají z filmu.


Je to ale tak svazující. Na Festivalu Fantazie jsem šla za pirátku. Kostým se mi opravdu líbil. Jeden učitel to viděl a prohlásil, že bych se tak měla oblékat pořád. Kéž bych mohla. Tak ráda bych se oblékala rokokově. Mně se ta móda tolik líbí. I kdybych si ten obleček sehnala nebo ušila, můžu v tom chodit ven? A co kdybych se tak chtěla oblékat každý den. Prostě takový životní styl. I doma bych měla rokokový interiér.
Hraju Skyrim. Opravdu se mi líbí ta brnění. Co si takhle udělat orkskou zbroj a chodit v tom? Nebo se pomalovat jako Aela a procházet se tak po městě. Aela je u kluků jedna z nejoblíbenějších ženských postav v této hře. Mně se také moc líbí. Tak proč bych nemohla...?

Zdroj: http://elderscrolls.wikia.com/wiki/Aela_the_Huntress

Já bych tak ráda potkávala lidi v různých oblečkách. Kdyby se třeba někdo oblékal jako superhrdina... Další holka by třeba nosila biedermeierové šaty. Nějaký kluk by se oblékal jako upír nebo třeba jako viking. A nikomu by to nevadilo. Protože by to bylo normální. Každý by svou osobnost vyjadřoval oděvem. Bez mezí. Bavilo by mě vymýšlet si oblečky a zároveň pokukovat po druhých, koho zrovna potkám v tramvaji.
Utopie. Musíme si ještě pár let počkat a kdo ví jestli se toho dožijeme. Když by někdo přišel v absolutně netradičním oblečku do společnosti lidí, tak by si o něm automaticky udělali předsudky. Že bude asi divný. Nebo že to je kostým na karneval. Počkej, tak se opravdu oblékáš každý den? Nevím, jestli by člověk s nesvázaným stylem oblékání sehnal práci - krom uměleckých a podobných činností, kde to opravdu nevadí. Když jsme u toho umění - tak by si lidi možná řekli, že je takový ten střelený umělec, který si oděvem něco dokazuje a chce všem ukázat svojí nespoutanost a že je to pozér. Popravdě, i já mám takové předsudky. Kdyby do party lidí přišel kluk, který by byl oblečený třeba za šaška nebo i za toho vikinga, tak bych si o něm myslela něco podobného, protože jsem se už setkala s lidmi, kteří se výrazně oblékali a byli afektovaní a divní.

Ráda bych se překonala. Vykašlala se na to, co si o mně lidé myslí. Nosila jednou vintage, ale pak si vzala Aelinu zbroj nebo byla drsnou pirátkou. Jenže se bojím... Bojím se reakce společnosti. Pak mých známých. Bojím se, že bych si brigádu nesehnala a pak ani práci. Bojím se i reakce kluků... Nelekli by se mě? Neřekli by si, že jsem divná, a pak by mě nikdo nechtěl? Tak nosím 40. léta a občas rockový styl, který není tuctový, ale zároveň není až tak moc extrémní.

Máte i vy podobné pocity? Myslíte, že by měl jít člověk proti davu a nosit rokokové šaty i s rizikem, že neseže práci a známí se na něj budou divně koukat? Nebo nebudou? Jak to vnímáte vy? Znáte někoho, kdo se nebál?

21 komentářů:

  1. V tomto směru je mi sympatické Japonsko. V Tokiu chodí miliony lolit, podivínů, koček a nikomu to nepřijde divné. Tam bych pořád chodila za školačku nebo francouzskou pokojskou! :)
    Barevnýsvětvhrsti

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý článek, dokonce jsem se u něj i dobře pobavila :) Jako myslím nad těmi obrázky, když si představím, že by tak lidi opravdu chodili oblečení. Mně osobně by to nijak zvlášť nevadilo, ale prostě a jednoduše mi připadá přitažlivější kluk v džínách a flanelce než viking s dlouhými vlasy, vousy a helmou.

    OdpovědětVymazat
  3. To by bylo krásné! Ale bojím se, že na to naše malá kotlina ještě není připravená.. ale jak píše Ilona v komentáři výše, japonci v tom problém nevidí, tak se třeba taky dočkáme.. je to škoda, že člověk potkává holky jako přes kopírák.. nedávno jsem viděla v restauraci mladého muže v cylindru a udělalo mi to velkou radost..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v restauraci a v cylindru? gentleman přece při vstupu do interiéru vždy smekne, neni-liž pravda? ;)
      ale chápu to. taky by mně potěšilo, kdybych aspoň občas potkala někoho nekonvenčně oblečeného (pokud by teda neměl holý zadek třeba.. :D
      *m*

      Vymazat
  4. vynikajúci článok, zaujímavá predstava!
    tiež by sa mi to páčilo a fakt teraz rozmýšľam, čo v tom ľuďom bráni.
    ja by som asi v kuse nosila nadkolienky a minišaty, čo síce nie je ani teraz nič neobvyklé, ale to by si ma ľudia okolo zaškatuľkovali ako nejakú ľahšiu devu

    OdpovědětVymazat
  5. Já měla v nácti krásnou postavu a v létě jsem toužila chodit všude v plavkách. Jednou jsem si zkusila jen přes celé město v plavkách na kole. Nooo, nikdy víc :D
    A jako dítě jsem toužila, aby se nosily zase "princeznovské šaty".
    Teď? Nevím, co bych nosila. Někdy mám pocit, že burku. Ale asi by se mi líbila móda ala filmy s Adinou Mandlovou. U mě je bohužel limit všeho hrozná postava.
    Do nějakých náročnějších záležitostí bych nešla kvůli pohodlí a zdlouhavosti, ale líbí se mi to. Mladí teď hodně nosí různé kostýmy, ráda se na ně dívám, ale snažím se neočumovat a tvářit se přívětivě. Nerada bych je tím odradila.

    OdpovědětVymazat
  6. Myslim ze tu uz treba brat do uvahy aj pouzitelnost a pohodlie - v rokokovych satach by sa teda zle cestovalo elektrickou :D
    Myslim ale ze cca od viktorianskeho obdobia smerom k sucasnosti to nie je absoutny problem nosit, ved jednotlive prvky dobovej mody sa prenasaju aj do sucastnosti. (a ano videla som uz aj slecnu ktora isla po ulici v krasnom victorian mourning dress, avsak musim povedat ze bohuzial bez korzetu, co trosku kazilo dojem, minimane pre mna)
    Ja mam najradsej 20s-50s a myslim ze vtedajsie oblecenie, ak je nastylovane spravne, nevyzera nejako extra zvlastne ani teraz. Snazim sa tak obliekat co najcastejsie a nejako sa mi nedostava blbych poznamok, skor sa ludia stazuju ze pri mne vyzeraju underdressed :DD
    Btw nemam problem vziat si do skoly ani kombinaciu oblecenia co uz na pohlad evokuje skolsku uniformu Slytherinu :D Treba len nabrat odvahu a nehanbit sa:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že rozdíl v cestování v rokokových šatech a v moderních maturitních šatech s obručemi je minimální. Snad jen u těch rokokových člověk nemá takový strach, že si při nějaké tlačenici zničí celou konstrukci.
      Zmijozelskou uniformu, to jako i plášť? :-D

      Vymazat
    2. Plast nie, nemam nijaky :D Ak sa nepocita pelerina, a ta mi k tomu nepasuje :DD
      A ano, ale tu berieme do uvahy bezne denne nosenie, saty na stuzkovu nenosite kazdy den predsa - a myslim ze na stuzkovu by elektrickou nesiel nikto :D

      Vymazat
  7. Moc pěkný článek, byť je to vlastně smutné, taky mám zábrany nosit co se mi líbí, ale trochu jsi mě nakopla, takže si tu spodničku konečně fakt objednám :D
    Škoda, žes nehodila nějaké svoje fotky, co bys fakt nosila. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ja by som s tym nejaky probelm nemala.. ja sama mam rada extravagantne veci, ale okolie je dost upiajate a nic nie je pochopene.. clovek musi mat nadhlad, aby to pochopil a prijal..
    ja som si dala len velku kvetovanu celenku na promocie a necitila som sa uplne komfortne, aj ked som bola prijata velmi dobre.. a tym co sa to pacilo to povedali a dali najavo a tym, co nie boli ticho :-D

    Inak pripravujem fotografie pre teba a tvoj clanok o mode tvojich citateliek.. len akosi som zostala v mrtvom bode... neviem, ci to poslat alebo nie..:D aj ked vsetky outfity som uz raz uverejnila na blogu.. ale zaujmali by ma celkom tvoj nazor :-)

    OdpovědětVymazat
  9. To je sen! Mně by pro začátek stačilo, kdyby všichni nechodili ve flískách a džínách :-) Opravdu mám pocit, že všichni mají softshellové bundy, nějaké trekové boty a nějaké kalhoty s kapsama. Asi chodím na nesprávná místa. No přiznám se, že ani na výstavě Interbeauty, kde byly většinou ženy asi zajímající se o krásu, bylo tak možná pět žen, které mne svým vzhledem zaujaly tzn. oblečení, líčení a účes.

    OdpovědětVymazat
  10. Osobně si myslím, že je dobře, že jsou stanoveny nějaké konvence, jak se oblékat. Že nechodíme venku nazí, vidíme si do očí a do tváře. Dobře také je, že existují dresscode pro společenské události. Škoda, že se dnes už nedodržují tak, jako by měly. Na druhou stranu mi na ulicích chybí taková ta módní hravost, barevnost, nápadité kombinace a elegance. Často dominuje naprostý nevkus a míchání stylů, které k sobě nepatří, ani se nehodí. Člověk nemusí být ani okostýmovaný, aby vypadal hezky zajímavě a nevšedně. Pokud se někdo obleče sice civilně, ale přesto trochu jinak než většina ostatních, tak v davu přímo vyčnívá a září. Také mi u chodců na ulici chybí úsměv a zdvořilost. Jsou to takové většinou kyselé ksichty. Koneckonců i to rokoko, nebo cokoliv jiného, jde pojmout i tak, aby to šlo běžně nosit a nevypadalo vyloženě jako kostým na karneval.

    OdpovědětVymazat
  11. Aw, jako bych to psala já! :D Úplně mi mluvíš z duše :) Přeju si, aby byla nějaká jiná doba a lidi mohli chodit v čem se jim zlíbí a nedívat se na kyselé xichty s výrazem: WTF?! všude kolem. Btw-taky miluju rokoko! Nejvíc ze všech! :3 Je to úžasně hravé a zaměřené na detaily! :) Kreslím rokokové oblečení a chce to jen čas, spoustu látek a trpělivosti, abych to zrealizovala :D Jinak hezký článek s parádními kresbami (y) :)

    OdpovědětVymazat
  12. Mně se velmi líbí 80s a 90s. Každým dnem jsem si říkala, proč by se ta doba nemohla vrátit.... saka s pořádnou ramenní vycpávkou, kalhoty s vysokým pasem, krásné úšesy, flanelové košile, mrkváče atd.
    Nakonec jsem se rozhodla na menší procházku po "sekáčích" a našla jsem spoustu krásných "hader".
    Krůček po krůčku jsem je začala nosit do společnosti ... a dnes? Oblečení z nějakého New Yourkru, CAA, HaM, nebo dalších moderní módních značek, jsem si už snad rok nekoupila. Chodím v tom co se mi libí a sama jsem překvapená, že jsem se přes to všechno (posmívání, pomlouvání, tzv kyselé obličeje... atd) tohoto kouzelného stylu nevzdala. Cítím se v tom prostě nejlépe. Mimojiné... do toho "sekáču" chodím pořád a už si nedokážu představit, že bych musela nosit nějaké volné kalhoty tzv. nasrávačky, velké výstřihy atd.
    Dále se mi líbí rockový a grunge styl... roztrhané džíny, flanelové košile, křivák, trička s metalovými kapelami atd.

    Za svůj styl bychom se rozhodně neměly stydět. Je totiž krásné vidět někoho ... kdo konečně z toho davu vyšel. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Moje řeč! Tohle bych vážně brala. Líbilo by se mi chodit porůznu, ale nijak netoužím být středem pozornosti, jen jsou věci, ve kterých si připadám skvěle. Zvláště mám mírnou úchylku na dlouhé černé vlající pláště.... jenže když ony jsou tááák nepraktické. Další problém se specifickými druhy oblečení je, že nejsou kombinovatelné mezi sebou. Náklady finanční a množství skříní - špaténka. Ale stejně! Dva tři styly by se unesly. A občas si udělat dobře :-D

    OdpovědětVymazat
  14. Oblékám, maluji a češu se podle 40. let a to každodenně. Taky málokdy někdo pochopí, že tak chodím opravdu POŘÁD.

    OdpovědětVymazat
  15. Já třeba nosím hodně vlastnoručně šité věci. Ušiju si na sebe prostě to, co se mi líbí a moc se neřídím tím, co je zrovna v módě (střihy sice beru z Burdy, ale stejně si oblečení často hodně upravím podle sebe), a někdy i tohle stačí k tomu, aby po vás lidi házeli kyselý ksichty.
    Na svým maturáku jsem měla jednoduchý jednobarevný plesový šaty ušitý podle šatů z přelomu padesátých a šedesátých let, který jsem našla na Etsy a těch kyselých ksichtů a narážek na to, že jsem oblečená moc obyčejně a nemoderně jsem si tam užila víc než dost :) Paradoxně se mi tím asi něco přecvaklo v mozku, protože od tý doby se podobnými hlody prostě trápím daleko míň :)
    V podstatě s tebou souhlasím s tím, že lidi často mají vůči nekonvenčně oblečeným lidem mnohem víc předsudků než vůči těm, kteří jdou s davem. Jenže,jak píšeš v článku, já jsme taky potkala pár lidí, kteří se oblékali hodně výrazně a odlišně a přitom měli potřebu si jenom něco dokazovat, a taky pár lidí, kteří vůbec nijak nevypadali a přitom byli stylem myšlení a názory velice originální, jenom neměli potřebu to vyjadřovat oděvem. Ale chápu, jak to v článku myslíš. Je mi celkem jedno, jestli má člověk na sobě rokokový šaty nebo flísku a džíny, to celkem záleží na něm, jenom bych si taky občas přála víc tolerance a míń kyselých obličejů.
    Lizzie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šít si vlastní oblečení je rozhodně nejlepší! S tím plesem je to smůla... Ale určitě to bylo lepší než tuctové róbičky, které má skoro každá. Určitě s tebou souhlasím, že plno lidí si oblečením něco dokazuje a zároveň, že ne každý oblečení tak řeší a originální oděv neznamená nutně originální člověk a naopak. Moc děkuji za komentář!

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...