neděle 18. ledna 2015

Inspirace podle vás - Doubravka

A máme tu první čtenářku, která sem nám chce ukázat svůj alternativní styl oblékání. Jako bonus napsala také krásné zamyšlení. Doporučuji ho bedlivě přečíst a pak se podívat na sérii fotek Doubravčiných outfitů.

,S radostí bych napsala, že mám  svůj osobitý styl, který se vymyká dnešní módě a konvencím. Dobře si však uvědomuji, že to vlastně ani není pravda. Poslední dobou se  množí lidé, kteří nosí oblečení s viktoriánskými prvky nebo jsou tak trochu retro, vintage či living history. Alternativní styly jsou velmi oblíbené a čímdál více lidí se k nim uchyluje, aby se odlišili, vyjádřili svůj názor a pohled na svět. Jenže už jich začíná být tolik, že nejsou výjimkami. Sdružují se často do různých skupin a pořádají srazy. Já osobně se nemohu nikam jen tak zaškatulkovat. Střídám outfity blížící se lolitě, steampunku, gothic,  aristocrat, apod. Výhodou je, že se tyto styly různě prolínají, takže se jednotlivé prvky dají mezi sebou dobře kombinovat. Dále mne můžete potkat i v sárí nebo polosárí. Mám i vtipné historky, kdy jsem uprostřed Prahy takto oděna potkala skupinku Indek v pándžábí - Usmívaly jsme se na sebe a kynuly si na pozdrav.
Chodím ale i civilněji oblečená. Většinou si beru něco lehce elegantního - třeba šaty a sako, pouzdrovou sukni a košili, vše doplněno lodičkami či šněrovacími polobotkami, oxfodkami, apod. Nebo naopak podniknu úlet ve formě těžkých steelboots a volánkové sukně. Zkrátka podle nálady.
Pokud bychom ženské rozdělili na kalhotové a sukňové, tak patřím jednoznačně mezi ty druhé. Nositelné kalhoty mám v současné době jen troje a i na těch je vidět, že už mnoho zažily. Mám raději kalhoty do pasu nebo lehce nad pas, což je dneska záležitost nesehnatelná. Dokonce, světe div se, se mi líbí kalhotové puky. Nyní toužím po kalhotách ve stylu 30. let a už tak trochu přemýšlím, u koho si je nechám ušít.
V mém šatníku se už řadu let vůbec nevyskytují džíny. Postupně z něj vymizely vlivem mé rostoucí averze k modroriflové uniformitě. Ještě dnes se občas přistihnu, jak v dopravních prostředcích počítám cestující oblečené v blue jeans a v duchu si konstatuji, že je jich většina. Nic proti střednímu proudu. Minulá století byla v módním diktátu daleko přísnější než dnešek a všichni se tehdy museli oblékat téměř stejně a dodržovat určité žádané siluety, mít zakryté “necudné” části těla, apod. Proto si dnes libuji, že mohu nosit, co chci. Jediná džínová věc v mém šatníku je delší sukně kombinující díly ze světlé a tmavé džínoviny. Časem uvažuji o recyklaci starých riflí na tašku. No, uvidíme.
Jako spousta jiných žen tíhnu v oblékání tak trochu k letem minulým. Na retro či dobové módě se mi líbí, že podtrhuje ženskost. Je střídmá a zvýrazňuje to, co je na ženském těle opravdu krásné. Zatímco dnes chodí dívky hodně odhalené, v historii bylo typické, že se dával na odiv vždy jen jeden vnad a ostatní se zakrývalo. Např. v prudérní viktoriánské éře byla žena zahalená v podstatě celá včetně rukou a kotníků, a přitom paradoxně mohla mít hluboko obnažený dekolt s vysoko vyšněrovanými prsy. Jiná období zas odhalila ramena, kolena, záda, atp.
Samozřejmě se neoblékám věrně a přesně podle určitého období. To už by vyžadovalo opravdu velké znalosti historie odívání, používaných materiálů a střihů a navíc spousta modelů už je dnes v podstatě neopakovatelná a nedostupná. Volím spíš pár výraznějších kousků, které na první pohled navodí vintage dojem, ale kombinuji se soudobým oblečením.
Špatná sehnatelnost oděvů, které se mi líbí, mě vedla k tomu, že si hodně věcí dávám šít na míru a v teď se navíc začínám učit amatérsky šití a zkouším něco tvořit i sama. Dalším zdrojem pro mne je second hand, ať už kamenný obchod nebo weby typu votočohoz, aukro, lolita burza či gothic secondhand. Zbytek tvoří oblečení z různých módních řetězců a nemohu opomenout ani milovanou Gangu (obchůdek s oblečením z Indie) a Sanu Babu (etno z Nepálu).
Velmi ráda si hraji s barvičkami. Moje oblíbené kombinace jsou světle modrá + hnědá, zlatavě žlutá + karmínová červeň, smaragdová zeleň + oranžová, barvy podzimního listí, pastely. Když chci být nenápadná nebo elegantní, volím šedou, černou a bílou nebo pudrovou. Mám i jednu námořnickou variaci.
Nyní jsem prošla etapou, která byla tak trochu viktoriánská. Bylo to období dlouhých vlasů, porcelánově bledé pleti, slunečníku, pravých stahovacích korzetů, sukní až na zem a kotníčkových bot. Nyní se z 19. stol. přesunuji do první poloviny 20.stol. Učím se dělat pokládané vlny na mikádu, jsem lehce opálená a maluji se tekutou linkou. Objevila jsem halenky s vázačkou u krku, sukně pod kolena nebo do půli lýtek, podvazky a punčochy se švem. Nechybí ani různé doplňky jako klobouk či fascinátor, hodinky na krk, různé šperky a hlavně brýle. Ty nosím dioptrické a pořídila jsem si jedny dobové lenonky, pak mám jedny obroučky lehce inspirované 60. léty, jinak moderní hranaté tvary. Brýle tak trochu sbírám a momentálně mám včetně slunečních sedmery. Rozptylky mají svá specifika pro líčení, což je někdy docela výhoda. Výrazné nebo ne moc precizní nalíčení pod nimi trochu zanikne a nepůsobí rušivě. Je však nutné myslet na to, že je potřeba volit takové líčení, které opticky zvětší oko. Brýle ho zmenšují. U celých obrouček je to ještě markantnější než u půlobrub.
Můj styl je fajn v tom, že si mohu odpočinout od dnešní hektické doby, kdy si většina lidí natáhne tričko a džíny a dobíhá autobus na poslední chvíli. V mém stylu tohle nejde, pokud se nechci zamotat do sukně a zabít na podpatcích. I oblékání a stylizace zabere nějaký čas a někdy je potřeba obětovat trochu toho pohodlí a např. vstát ráno dřív nebo přespat v natáčkách.
Delší volné sukně také považuji za mnohem pohodlnější a hygieničtější, než je většina dnešního oblečení. Člověk se v nich v létě nepaří a v zimě nemrzne.
Okolí na můj vzhled reaguje spíše pozitivně. Občas někdo koumá, jak se to obléká a zapíná, nebo kde to beru. Ženy často obdivují nebo dokonce chtějí vyzkoušet. Muži jsou galantní. Zdraví mne, pouští do dveří a říkají, že dnes mi to sluší. Když si náhodou vezmu něco všednějšího či kalhoty, vnímám v reakcích okolí velký rozdíl. Zůstávám bez povšimnutí.
Bylo už i pár reakcí negativních, což je pochopitelné. Každému se líbit nemusím a ani to nechci. V zaměstnání můj styl viděn není. Převlékáme se do naprosto nic neříkajícího stejnokroje, a to je úžasné v tom, že v civilu odcházím z práce klienty většinou nepoznána. Mohu přijít v čem chci a nikdo to neřeší, ani nekritizuje.
Není to styl pro každého. Uznávám jeho nepraktičnost i to, že v něm mohu vypadat o něco starší než doopravdy jsem. Ale to už je jeho riziko. Těším se, že prostřednictvím Turnýry mohu objevovat další inspiraci nebo třeba i další jedince, kteří se oblékají nějak jinak a zajímavě. Děkuji Sáře za zveřejnění tohoto článku a tímto zdravím další nadšence jejího blogu.

Doubravka"

Doubravčiny oblečky a komentáře:


Vlevo:
Sukni šila Hana Buráňová, kolekce sailor lolita
Boty přes votočvohoz
Vpravo:
halenku šila krejčovská dílna Šněrovačka, https://www.facebook.com/snerovacka?fref=ts
lolita šaty jsou od Madame Muffin, kolekce Grimm, http://www.madame-muffin.eu/store/

Vlevo:
sukni a halenku jsem šila já
Boty jsou Tamaris
Fascinátor je od Hany Buráňové, http://hannahb-corsetry.cz/
Brýle – optika Radlická, Praha – tam mají opravdu velký výběr dobových lenonek
Vpravo:
Halenku jsem koupila přes votočvohoz a je značky Atmosphere
Pásek šila Riwaa Nerona, riwaa-nerona.com/
Sukni jsem šila já a je na ní sousta chyb. Inspirace 40.léta
Boty jsou před votočvohoz a značka La vita


Vlevo:
Šperky od Renn, http://www.fler.cz/renn
Sukni šila Ještěrka, http://emerald-dream.cz/
Boty šil švec, který nechce být jmenován
Vpravo:  
sukni s potiskem šila Veronika Nejedlá


Vlevo:
Korzet Hana Buráňová
Šperky, kabelka, rukavičky Victorian Catherine
vpravo:  
Sukni šila jedna dívčina z Brna, která se specializuje na oblečení na flamengo, které sama tančí. Většinou používá elastické lehké materiály, ale na mé přání byla svrchní sukně ušita z patchworkového plátna, volánky jsou z podšívkoviny.
Bolerko je konfekční, ale mám k němu citový vztah, protože mi ho prodala dívčina, která šije korzety a říká si Maisje
Boty jsem koupila přes votočvohoz (Vinted) a jsou značky Gabor
 Náušnice dělala Victorian Catherine, http://victoriancatherine.com/home.php?lang=cz


Fotka z akce Hon na hradní bestii na hradě Sovinec 
Vše, včetně kabelky a doplnků šila Victorian Catherine

Šaty jsou jedny z prvních, co šila na zakázku. Je na nich spousta nedostatků, počínaje levným mačkaným taftem, který jsme volily z finančních důvodů a utrpěl tím celý model. Pak spousta technických věcí, třeba to, že ještě neuměla šít prsní záševky a řasila proto látku ve výstřihu (vidět více na fotce se sovou). Ale stejně mám ty šaty ráda. Jsou moje první a zatím poslední dobovkové a dokonce jsem v nich promovala.


Fotka z akce Hon na hradní bestii na hradě Sovinec, sovička se jmenuje Rozárka
Klobouk s jehlicí, rukavičky, šaty Victorian Catherine

Jak se vám Doubravčin styl (a článek) líbí?

Chtěla bys také přispět do této rubriky? V tomto článku je popsáni, jak to udělat:-)

Nejhezčí dárek

Vánoce jsou sice pasé, stejně bych se vám ale ráda svěřila s tím nejlepším, co jsem dostala. Je jím časopis Vkus z roku 1942. Mám něj opravdovou radost, protože je plný krásných ilustrací i pár fotografií. Díky němu jsem zjistila, že už tehdy se nosily střevíčky s klínkem, takže jsem s těmi svými nebyla tak mimo, jak jsem vždy myslela! V časopise je také hodně různých jednoduchých účesů, kterými se můžu inspirovat (a s vámi se o ně podělit).







Dostaly jste nějaký vintage či retro dáreček?

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...